Waldorfská základní škola

Škola jako tvůrčí prostor. Cílem není zvládnutí co největšího množství učiva, ale naopak učební látka a její osvojení se stává prostředkem a nástrojem k rozvoji tělesných, duševních a duchovních schopností dítěte.

Denní rozvrh obsahuje teoretické, umělecké i praktické vyučovací předměty, ty jsou zakomponovány do vzdělávacího programu tak, aby se v průběhu vyučování mohl střídat klid, vnímání a pohyb. Přirozeně vzniklé přestávky umožňují zpracování učební látky a její trvalé osvojení.  

Výuka v epochách umožňuje hlubší ponoření se do předmětu. Je to dvouhodinový blok jednoho z hlavních předmětů na počátku každého dne, učitel rozvíjí vybrané téma. Epocha může trvat 3 – 4 týdny. Každá epocha má svoji rytmickou, vyučovací a vyprávěcí část.

Od první třídy se vyučují dva cizí jazyky. Děti v tomto věku stále ještě přijímají cizí jazyk podobně jako mateřskou řeč.

Podstatné místo mezi vyučovacími předměty mají umělecké činnosti - dramatická a výtvarná výchova, zpěv, hra na více hudebních nástrojů, ve vyšších ročnících i jejich výroba, řezbářství, truhlářství, tkaní, knihařství, zahradnictví, kovářství, práce s kamenem atd.

Výkon žáka je co nejvýstižněji vyjádřen slovním hodnocením učitele.

Waldorfská pedagogika je výchovou ke svobodě, odpovědnosti, samostatné orientaci ve společnosti i v sobě samém. Nepředkládá hotové informace, naopak vytváří podmínky k samostatnému pozorování, experimentování a zobecňování získaných poznatků.

Rodiny a škola úzce spolupracují: konají se časté konzultace rodičů a pedagoga, učitel dochází i do rodin žáků. Společné třídní schůzky rodičů jsou vlastně obdobou týmové spolupráce třídního společenství dětí. Společně jsou organizovány školní slavnosti, přednášky, konference, semináře, výstavy a jarmarky.